smlouva o spolupráci podepsaná se společností OSTWIND je vzácným příkladem
neobvykle nevýhodně podepsané smlouvy.

V tomto smyslu lze uvést řadu pochybení při podpisu, nyní uvádím jedno.

Obecně každá obchodní smlouva (a touto je i Smlouva o spolupráci) uvádí přesnou specifikaci předmětu plnění smlouvy.
Podepsaná smlouva však uvádí, že přesný počet a typ VTE není v okamžiku podpisu smlouvy stanoven a bude upřesněn v rámci povolovacích procesů.
Takže není smluvně ošetřeno, zda budou dodány VTE nové, od jakého výrobce, jakého typu, o jakém výkonu atd. , ale obec se písemně zavazuje akceptovat nějaké VTE v budoucnosti.
Takže pokud platí co je psáno to je dáno tak v tomto případě neplatí.
Není totiž nic napsáno.

Pokud společnost OSTWIND ve své presentaci ze dne 19.4, uvádí základní údaje posuzovaného (tedy nikoliv smluvně dodávaného !!) typu VTE (2 x VESTAS V90 o výkonu 2 MW) tak to vůbec není její smluvní písemný závazek tyto presentované VTE dodat.

V závěru se může obec dočkat dodání starých, repasovaných VTE neznámého výrobce neznámého typu, neznámého výkonu.

Takto by posoudil tuto smlouvu každý právník.

Pokud by někdo pochyboval o výše uvedeném může nahlédnout do Smlouvy o spolupráci a do presentace Ostwindu ze dne 19.4. na veřejné schůzi v Borové které jsou vyvěšeny na této web stránce a vytvořit si svůj vlastní názor.

Adéla
3.7. 09:31 Dobrý den,

jak se na české plány na výstavbu nových bloků Temelína dívají evropští partneři? Oficiálně všichni v Evropě tvrdí, že každý stát má právo zvolit si vlastní energetický mix, existují však "v zákulisí" nějaké tlaky nebo náznaky, co je více a co méně "žádoucí"?

A jak se díváte na argumenty, které tvrdí, že stavět jadernou elektrárnu je v dnešní době čím dál tím méně výhodné a že jádro možná bude potřebovat státní podporu stejně jako OZE?

Díky za odpovědi.
Václav Bartuška
3.7. 11:28 Dobrý den,

v této chvíli používá jaderné elektrárny 14 z 27 členských států Unie, po odchodu Německa to bude stále ještě 13, tedy zhruba polovina: Evropa nemá jednotný názor na atom a ještě nějaký čas ho mít nebude. Do té doby také neočekávám žádnou "evropskou politiku".

Druhá otázka je skutečně zásadní: dnes v Evropě nikdo neinvestuje do nových zdrojů elektřiny, kromě dotovaných obnovitelnách zdrojů (OZE). Otázkou je, kolik OZE si v Evropě můžeme dovolit. Česká republika vynakládá na OZE v poměru na populaci stejnou sumu, jako Německo: u nás letos 1,6 miliardy euro, v Německu 14,1 miliardy euro. Jen si nejsem jist, zda všichni u nás chápou, co tato čísla znamenají: pokud ČR letos dává 39 miliard korun na podporu OZE, nedává to jakási imaginární státní kasa, ale my všichni, Vy i já: každý z nás, od nemluvňat po důchodce, dá letos 3.900 korun. Máme na to? A utáhneme i dvojnásobek? Trojnásobek?

Tohle je podle mne dnes zásadní otázka evropské energetiky. Ne atom.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Paní poslankyně, toto není záležitost, kterou by bylo možné přetočit zpátky čas a povolit otevření tohoto tématu teprve tehdy, když na to budeme dokonale, systematicky připraveni. U nás se otevřely hranice, a technologie větrných elektráren jsou technologie, kdy třeba u nás nárůst instalovaného výkonu za minulý rok je více než 100 procent. Meziroční! A my se z toho radujeme. Firmy, které investují do větrné energetiky, mají enormní zisky v řádu desítek procent a je to nejrychleji se rozvíjející odvětví průmyslu. Obecně technologie obnovitelných zdrojů. A opakuji - my se z toho radujeme. Evropa to považuje za svoji velikou exportní výhodu, s cílem vyvážet technologie do rozvojových zemí, protože to je východisko, jak dostat elektřinu, která zároveň splňuje parametr udržitelnosti, k lidem, kde ji ještě nemají. A to jsou miliardy lidí.

Tady v tom případě to znamená, že tak jak přicházejí jednotliví investoři s těmi projekty, vyjednávají si vlastnické vztahy, tak se každý jednotlivý projekt posuzuje samostatně. Mezitím ministerstvo připravilo nějakou mapu, svůj odhad toho potenciálu, ale ten život paralelně běží a nelze ho zastavit.

Je potřeba k tomu říci, že naopak jsme příliš přísní. V zákoně, v příloze zákona o EIA, původní hranice instalovaného výkonu pro posuzování větrných parků byla pět kilowattů elektrických. To je větrníček! To je legrace, to se ani nevyrábí. Pak se to upravilo na 500 kilowattů, a to je také legrace. Elektrárny, které teď jsou instalovány, jsou dvoumegawattové či dvouapůlmegawattové. Jde nahoru instalovaný výkon, jde nahoru účinnost, a my zbytečně zatěžujeme tímto způsobem.

To uplácení, o kterém vy mluvíte - je naprostým standardem v Evropě, že investor, který přichází do obce, vyjednává podmínky a nabízí standardně něco té obci. Nabízí, že jí v něčem pomůže. Vy říkáte: z našich dotací. To nejsou dotace. Ten způsob, který tady byl schválen, pevných výkupních cen je způsob, kdy vícenáklady za pevné výkupní ceny jsou hrazeny v konečné ceně spotřebitele. Ale s touto vaší logikou by vlastně firma nemohla nikdy nikomu nic dát. Protože jakmile by někde dostala nějakou podporu od státu, z fondu či z čehokoliv jiného, tak vy byste řekla: je to z našich daní. Myslím si, že tato logika je příliš přitažená za vlasy. Ty firmy se tady chovají naprosto standardně, tak jak se chovají v jiných zemích Evropy. To je věc, kterou máme právně velmi dobře ošetřenou, a jsme atraktivní zemí, kam směřuje kapitál našich sousedů. Můžeme být rádi za to, že jsme nastavili takové ekonomické podmínky.

Děkuji

Po,alu- Pomalu

vzhledem k tomu, že mezi obyvateli Borová je šířena zřejmě záměrně nepravdivá informace, kdo nemůže podepsat petici STOP VTE BOROVÁ
pokládáme za nutné, v rámci objektivity, která je našim stránkám vlastní, citovat dále ustanovení zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

§ 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice").
§ 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor.

Konkrétně tuto petici může tedy podepsat každý občan České republiky, nezávisle na tom kde bydlí. Nemusí být občanem dotyčné obce, nemusí být v ní hlášen, nemusí v katastru obce vlastnit nemovitost.

Co se týče vlivu VTE na zdraví obyvatel Borové, tak mnohem větší následky má spalování odpadu, zejména plastů, gum apod. Bohužel i někteří z petičního výboru proti VTE si domácí kotel pletou se spalovnou ...... zamyslete se prosím nejdřív sami nad sebou.

Děkuji za příspěvek.
Předpokládám, že máte asi konkrétní poznatky k lidem, kteří se takto chovají. Nemohu mluvit za ostatní členy petičního výboru, protože o tom nic nevím. Pokud je potřeba toto řešit, pokuste se to, prosím, s nimi vyřešit osobně, pokud to nejde, oslovte vedení obce, které má určitě možnosti, jak toto řešit.

Jen k poznámce, že obec má možnosti, pokud se nepletu,. nemá, nemá v ruce žádnou možnost, jak by zaprvé ověřila, že skutečně někdo topí tak jak nemá a zadruhé jak by takového občana sankcionovala. Jsou obce, kde se snaží starosta nebo nějaký úředník obce objíždět a podle odhadu (tzv. okometricky) kouře navštívit dané občany a diskutovat s nimi, případně si je předvolat na úřad. Ale nemůže jim uložit žádnou sankci a to ani za to, že na úřad nepřijdou.

Domnívám se, tyto možnosti jsou (vizte např. zákon o obcích) a je pouze na obci, zda je dokáže efektivně využívat.
Pokud někdo někoho dalšího osočí ve smyslu, že topí jak nemá, pálí plasty apod., pak se toho musí osobně účastnit a ví o čem píše. Jinak se může pouze domnívat že tomu tak je. Přitom mnoho lidí jen neumí zatopit a proto jim z komína jdou zajímavé věci. To je pouze můj názor, nemusí to tak být. Souhlasím s tím, že je velmi problematické spalování čehokoli prokázat.

Jen aby bylo jasné, já se jen skepticky vyjadřoval k možnostem obce především někomu prokázat, že topí v rozporu z předpisy. Nikoho jsem neosočoval ze špatného topení, to můj předřečník "Hygienik".