Vážený " Skočídopole" nemá v podstatě smysl diskutovat s osobou, která je podělaná se strachy podepsat svým jménem, a to z důvodů, že právě tyto tzv. " Skočídopole" jsou žhaví na jedinou věc a to, začít vysír.... když někdo udělá chybu. Právě s takovou elitou je jediný způsob komunikace a to např. zkopírováním faktů a mezi ně patří i to co je pod mojí odpovědí. Ještě je nutno podotknout, že se v podstatě nelišíme jako obce v poloze vůči Polsku. Obce Lichkov a Mladkov od hranice cca 900 m.Když s tímto nápadem přišlo zastupitelstvo, tedy spíše starosta, postavit kousek od hranice větrníky, tak jediné co jsem hned nemohl pochopit, že se nebere vůbec ohled na obce na druhé straně hranice. To byl jeden z mnoha důvodů mého odporu proti větrníkům na hranici s Polskem. Jste jako vesnice v té samé poloze vůči slunci jako Lichkov a Mladkov. To znamená, že domy u vás jsou otočeny většinou oken k jihu a tedy větráky mají za sebou. To znamená, že poláci na druhé straně hranice ty větrníky mají před okny, která jsou také k jihu. Jak by se vám to líbílo, pokaždé když si sednete před dům na sluníčko, tak čučet na české větrníky? To, co píšu je uplně stejné u nás. Myslím si, že tato věc a spousta dalších je spíše k zamyšlení, než rešit jak to bude se stroboskopickým efektem u vás. Z dokumentace EIA pro Lichkov a Mladkov přepošlu tento efekt na celé území u nás. Budete se divit, jak velké území je pod tímto efektem. Jen ještě jedna drobnost, možná úmysl. V té okopírované zprávě níže je jedna dosti velká nepřesnost ve vzdálenosti obcí na straně Polska. Nejbližší domy na jejich straně jsou vzdáleny od větrníků cca 800 m. Stroboskopický efekt - Neboli vrhání stínů. Jde o optický jev, vznikající při průniku viditelného záření ze silného světelného zdroje (v tomto případě se jedná o sluneční záření) přes otáčející se listy rotoru směrem k pozorovateli. Tohoto optického efektu může být dosaženo pouze při určitých meteorologických podmínkách – čelní nebo úhlové natočení rotoru směrem k pozorovateli, nestíněném slunečním svitu. Je dále závislý na výšce rotoru a rychlosti jeho otáčivého pohybu, úhlu nasvícení rotoru, vzdáleností nejbližších obytných sídel. Vliv tohoto efektu je vztažen pouze k faktoru pohody obyvatelstva.

Obrácený vjem, tedy pohled na rotující listy elektrárny před slunečním kotoučem a míra ovlivnění lidského zdraví nebo faktoru pohody je hodnocením irelevantním. Lidský zrak se nedokáže dívat do slunce více jak několik vteřin. Intenzita svitu je tak velká, že jakýkoliv předmět umístěný mezi pozorovatelem a sluncem se prakticky ve slunečním svitu ztrácí a to i při nejnižší intenzitě svitu – při západu slunce.

Česká legislativa nemá ve svých zákonech ani prováděcích předpisech dány žádné údaje, které by limitovaly denní nebo roční dávku stroboskopického efektu v chráněném prostoru staveb.

Výpočet je proveden pro standardní výpočtovou výšku 1,5 m nad terénem, bez zastínění terénními nerovnosti nezakreslenými v podkladové mapě a ojedinělými dřevinami, umístěnými zvláště v zahradách v blízkosti obytných domů a okolo silnic a polních cest. Naopak vyšší a rozlehlejší dřevité porosty (lesy, remízky, sady atd.) a centralizovaná obytná zástavba je pro výpočet i grafické znázornění uvažována jako zástěna pro okolní oblasti. Ze zkušeností s již realizovanými větrnými elektrárnami se vrhání stínů od rotorů projevuje do vzdálenosti max. 0,6 – 0,7 km. Při větší vzdálenosti jsou obrysy stínů již tak rozostřené, že se jejich viditelnost zcela ztrácí. Tento jev je způsoben křížením slunečních paprsků ze zdrojového místa (informace byly získány z odborných hodnocení a závěrů těchto hodnocení provedených u již stávajících větrných parků v Německu i v České republice). Přesto byla grafická mapa (příloha č. 2) provedena do vzdálenosti 2 km až k nejbližším okolním obcím. Další rozšíření vyhodnocovaného území je pro nereálnost skutečných stínů bezpředmětné.

Vypočítané hodnoty jsou nejhoršími možnými kombinacemi a jsou podmíněny následujícími předpoklady: Sluneční svit není stíněný žádnou oblačností po celý den, rotor větrné elektrárny je nastaven vždy kolmo ke slunci, větrná elektrárna je vždy v činnosti.

Na základě pohybu slunce lze vysledovat pro stroboskopický efekt určité zákonitosti. Severně položené oblasti jsou ovlivněny v zimních měsících. Čím více k jihu (vůči elektrárně), tím více se projevuje efekt v jarních a podzimních měsících. Jižně položené oblasti jsou ovlivněny v létě. Oblasti západně položené jsou ovlivněny v ranních hodinách, oblasti východně položené v odpoledních hodinách.

Z výsledků uvedených v souboru „3- hlavní výsledky“ vyplývá, že nejvíce stínů bude dopadat mimo trvale obydlené oblasti do prostorů severně od elektráren, mezi tyto stavby a rozsáhlý lesní porost, který tvoří hraniční oblast mezi Českou republikou a Polskem. Hlavní obytná zástavba Lichkova a Mladkova by měla být díky své poloze vůči elektrárnám a dostatečné vzdálenosti mezi elektrárnami a obcemi od stroboskopického efektu uchráněna. Pouze okrajové stavby obcí mohou být nevýznamně ovlivněny a to v rozsahu maximálně 19 minut denně. Obec Petrovičky je umístěna zcela mimo území, kam stroboskopický efekt zasahuje. Polské obce Boboszów a Kamieńczyk jsou tvořeny malým počtem obytných stavení rozmístěných podél páteřní silnice. Významný přeshraniční vliv se nepředpokládá, protože nejbližší obytná zástavba v Polsku je vzdálena více jak 1,5 km od elektráren. Na tuto vzdálenost se již stroboskopický efekt významně neprojevuje. Stíny vržené elektrárnou nemají ostře ohraničený okraj a proto jejich pozorování a vnímání je velmi omezené.

Vypočítané hodnoty nejsou ani u nejvíce exponovaných senzorů nijak konfliktní. Toto tvrzení lze s jistotou obhájit po nahlédnutí do souboru dat „5- kalendář“, kde jsou uvedeny přesné hodnoty (minuty) vrhání stínů v průběhu jednotlivých kalendářních dnů v roce. Podle těchto výpočtů budou na senzorované a okolní budovy za výše uvedených předpokladů dopadat stíny následovně:
České obce budou ovlivněny během měsíců květen – červenec, polské obce téměř výhradně během zimy od prosince do února. Výjimku tvoří jižní část obce Boboszów, která bude ovlivněna během března a v září.
Doba stínění během jednoho dne v uvedených měsících se pohybuje v rozmezí 2 – 19 minut. Toto krátké časové období nedává významné předpoklady vzniku psychických poruch ani u senzitivních lidí, natož u osob průměrně hodnocených.

Závěr:
Realizací VP Lichkov se nepředpokládá významné ovlivnění okolní sídelní zástavby stroboskopickým efektem, přestože se u některých budov v okolních obcích tento efekt projeví. Efektem nebude vůbec ovlivněna sídelní zástavba obce Petrovičky a to z důvodu velké vzdálenosti (více jak 2 km). Pro české i polské obce platí, že ovlivnění bude velmi krátkodobé a to v rozsahu 2 – 19 minut za den a pouze v některých měsících v roce. České obce budou ovlivněny během měsíců květen – červenec, polské obce téměř výhradně během zimy od prosince do února. Výjimku tvoří jižní část obce Boboszów, která může být ovlivněna během března a v září. Veškeré projevy stroboskopického efektu jsou však vázány na příznivé meteorologické podmínky, převážně slunečné bezoblačné počasí.
Působení vrhání stínů za časové období maximálně 19 minut denně během vybraných měsíců v roce, nedává významné předpoklady vzniku psychických poruch ani u senzitivních lidí, natož u osob průměrně hodnocených. Dřevitá vegetace v zahradách v blízkosti obydlí byla pro výpočet a grafické znázornění zanedbána, stejně tak jako terénní nerovnosti nezakreslené v podkladové mapě. Tyto krajinné složky se však budou významně podílet na snížení projevu a viditelnosti vrhaných stínů.

Součástí studie jsou následující soubory: 1- slovní vyhodnocení, 2- mapa stroboskopického efektu, 3- hlavní výsledky, 4- mapa senzorů, 5- kalendář, 6- grafický kalendář.